Problém vyloučení sociálně slabých dětí existuje

Sdružení Zelené Podluží již informovalo o tom, že požádalo břeclavské školy o informace týkající se začleňování dětí ze sociálně slabých rodin do školních aktivit. Konkrétně do placených školních aktivit, které rodina nemůže nebo není ochotna platit a dítě je tak vyloučeno z některých akcí se spolužáky. Mezitím se shromáždily informace ze škol, které potvrzují, že problém existuje. Na základě odpovědí škol lze shrnout určité závěry.

• Problémy se spíše nevyskytují u mateřských škol. Ty totiž většinou nenabízejí finančně náročnější školní aktivity, jako jsou ozdravné pobyty dětí. Možné vysvětlení je i to, že předškolní vzdělávání není povinné, a tak řada dětí ze sociálně slabých rodin mateřskou školu vůbec nenavštěvuje.
• Školy často uvádí, že pro uhrazení aktivit mohou nabídnout splátkový kalendář nebo odkazují rodiče na možnost požádat si o sociální dávky nebo příspěvek na městském úřadě. Problémem je ale transparentní a včasná informovanost rodičů o těchto možnostech a také to, že některé rodiny nemusí mít na příspěvky nárok, přesto jim jejich situace neumožní dítěti školní akci zaplatit. Splátkový kalendář nebo odložení platby nepomůže tam, kde je rodina na tom finančně dlouhodobě špatně. Na webu městského úřadu nejsou uvedeny žádné bližší informace o možnosti požádat si o příspěvky na školní akce a o podmínkách posuzování takové žádosti. Je dost možné, že se informace ke všem rodičům nedostanou – učitelé nemusí vědět, že rodina je na tom finančně špatně, proto o možnosti žádat o příspěvek neinformují, nebo prostě zapomenou rodiče informovat. Bylo by vhodné, aby škola na začátku školního roku informovala všechny rodiče o takové možnosti a aby informace byly jak na webech škol, tak i na webu města. Dalším problémem je, že spousta rodin nemusí být přímo v hmotné nouzi dle kritérií zákona, přesto jim finanční situace nedovoluje zaplatit dítěti dražší pobyt na horách, například, pokud má rodina více dětí. Pak nejspíš ani žádost na městském úřadě nebude úspěšná a situace dětí nemá řešení. Dítě se prostě aktivity nezúčastní.
• Mezi školami jsou rozdíly – některé nabízejí aktivity a kroužky pro děti zdarma, některé za ně vyžadují úhradu.
• Speciální fondy pro hrazení potřeb žáků nemají školy zřízeny. Pouze ZŠ a MŠ Kapitána Nálepky informovala o rodičovském fondu Klub přátel školy, z kterého jsou hrazeny některé aktivity a pomůcky pro děti, zejména sportovního charakteru. Zde však patrně jde o úhradu pro všechny děti, nikoliv cíleně jen pro ty ze sociálně slabých rodin.
• Za řešení problémů dětí ze sociálně slabých rodin školy považují individuální práci v terénu s rodinami, byl by třeba větší zájem rodičů dětí a jejich větší zapojení. Školy také upozorňují na problém, že některé rodiny nevyužívají pobírané sociální dávky ve prospěch výchovy a vzdělání dětí.

Na základě některých odpovědí škol, ale i vyjádření tajemníka města Břeclavi Dalibora Neděly, je patrné, že vinu za nezapojení některých dětí do placených školních aktivit také hledají u rodičů, kteří nechtějí pracovat a zneužívají sociální dávky. „Typickým argumentem je, že když rodiče dítěte nechtějí pracovat a například mají peníze na cigarety a alkohol, tak proč by školní výlet měl jejich dítěti platit někdo jiný. Je třeba si ale uvědomit, že zaplacením školního výletu pomůžeme konkrétnímu dítěti a jeho začlenění do kolektivu, a nikoliv jeho úmyslně nepracujícím rodičům. V opačném případě se to dá nazvat uplatněním principu kolektivní viny, kdy dítě bude pykat za to, že má rodiče, kteří o něj nejeví zájem. Nehledě na to, že to je pouze část rodin, celá řada lidí prostě nemůže práci najít, i kdyby chtěla.“ uvádí zástupkyně sdružení Zelené Podluží Zuzana Candigliota.

Sdružení Zelené Podluží jako jednu z možností řešení problému navrhlo zřídit speciální transparentní fond pro děti, do kterého by mohlo částečně přispívat město a dobrovolně i ostatní rodiče nebo firmy. „Těch potřebných dětí není až zas tolik a domníváme se, že roční finanční prostředky pro všechny břeclavské školy by rozhodně nebyly žádné astronomické částky. Zvlášť v porovnání s tím, co se dává na sport jen pro vybrané jedince, kteří nejsou nijak sociálně potřební,“ srovnává Zuzana Candigliota. 

Tajemník břeclavské radnice si ale myslí, že ostatní rodiče by do takového fondu nebyli ochotni přispívat. „Pan tajemník asi mluví sám za sebe, ve skutečnosti existuje řada uvědomělých rodičů, kteří by byli ochotni přispět sociálně potřebným spolužákům svého dítěte,“ myslí si Candigliota. Její slova potvrzuje i ředitel ZŠ Kupkova Igor Huleja, který popsal případ, kdy se rodiče spontánně složili na školu v přírodě pro spolužáka jejich dětí. Ředitel školy uvedl, že v případě akcí školy se opravdu vyskytují žáci, jejichž rodiče si nemohou dovolit jim dát peníze. Podle sdružení by zřízení fondu pro takové účely bylo jistě důstojnější, než aby se v každém jednotlivém případě dělala stigmatizující „třídní sbírka“ na sociálně slabé dítě.

Další výtka k návrhu sdružení ze strany tajemníka města směřovala k posuzování sociální potřebnosti a nemožnosti najít hranici, kdo je a kdo už není sociálně potřebný. Podle sdružení je to otázka do diskuze, která může otevřeně proběhnout. Právě proto, aby nějaká diskuze na toto téma proběhla, požádá sdružení příslušné odbory města, školy a neziskové organizace o schůzku. Sdružení má v plánu zeptat se na názor na tuto problematiku i kandidujících stran v komunálních volbách.

Další informace:

Zuzana Candigliota, statutární zástupkyně občanského sdružení Zelené Podluží,

tel. 604118050 nebo 777893871, e-mail: ZelenePodluzi@gmail.com

Odpovědi škol na žádost sdružení o informace zde.